DEN 1
Po příjezdu byly všechny děti obeznámeny s letošní celotáborovou hrou. Tentokrát je to ve stylu: INDIÁNSKÉ LÉTO.
Přivítáni byly ohněm, při němž si vychutnaly i první večeři. Poté se rozdělily do 5 indiánských kmenů a každému bylo přidělené jeho indiánské jméno, které stvrdily i svým otiskem ruky.
Přejeme příjemnou první dobrou noc.
DEN 2
Poprvé jsme dnes nasedli kola a užili si první cyklovýlet.
Odpoledne indiánské kmeny plnily svůj první úkol. Tvorba lapačů snů, výroba batikovaných triček a hlavně příprava na večerní představování svých kmenů.
Každá ze skupin se zhostila zadaného úkolu na výbornou. Všichni se představili a popsali historii svých národů i za pomocí hereckých výkonů.
Dnes již vstřebáváme první zážitky a chystáme do postelí, abychom zvládli načerpat dostatek sil na nacházející perný den.
DEN 3
Úterek byl prozatím tím nejnáročnějším dnem.
Cyklovýlety byly dnes zaměřeny na velkou obtížnost a zátěž. Zatímco skupina nejmenších a středních na kole najela méně kilometrů, ale téměř bez zastavení, skupina nejstarších najela řádnou porci trasy i s velkým převýšením. Nutno dodat, že všichni jezdci mají za dnešek ohromnou pochvalu za zvládnutí svých tras.
Po obědě a odpočinku všechny čekal neméně náročný úkol v celotáborové hře. Nejprve museli rozluštit z indiánského písma zadání pěti různých úkolu a poté paprskovitými „výlety“ do okolí postupně všech 5 splnit. Někteří v zápalu boje a chtivosti zvítězit si sáhli i na své dno.
Dnes lze tedy očekávat opravdu klidný a nerušený večer, protože mnozí již odpočívají.
Zítra nás v návaznosti na dnešek čeká klidový program, abychom též využili i krásného počasí.
Přejeme krásnou klidnou dobrou noc!
DEN 4
VOLNO!!!
Krásný, slunný, teplý den nás uvítal hned ráno. Všichni vylézali z chatek s vědomím, že si dnes odpočinou. A nemýlili se.
Sice jsme krátce po snídani oblékli cyklistické oblečení a nasedli na kolo, ale nikam daleko nás cesta nečekala. Vyrazili jsme směr nedaleká Sobotka pod lovecký zámeček Humprecht, kde je koupaliště.
Tam jsme strávili celý den, kdy měli všichni možnost využít čas k odpočinku i vodním radovánkám.
Po večeři se ti méně znavení ještě pověnovali míčovým sportům, ti více regeneraci.
Na zítřek jsme tedy dneškem snad načerpali dost sil, kdy se opět vracíme do normálního sportovního režimu.
DEN 5
Po volném dni a načerpání sil, jsme opět hned dopoledne protáhli naše kola a svaly. Všichni si v teplém počasí opět pěkně zajezdili.
Odpoledne v rámci našeho herního programu se družstva utkala ve dvou disciplínách. Tou první bylo předávání mouky, tou druhou byla snaha o naplnění kýlů vodou za pomocí štafety s mokrým tričkem.
Opět jsme si užívali koupačky a na závěr všeho byla i osvěžující vodní bitva.
Přejeme příjemnou noc.
DEN 6
Ráno již na některých byla znát nepatrná únava, která ale během chvilky opadla. Hned, co nasedli na své bicykly, našli v sobě novou sílu. Trasy pro všechny skupiny byly lehce náročnější se spoustou stoupání, ale každý ukázal srdce závodníka a sportovce.
V odpoledním parnu si naši indiáni užili zchlazení ve vodě, které bylo opravdu za potřebí.
Po večeři všechny kmeny měli složitý úkol. Rozdělání ohně. Někteří ukázali svoji žhářskou zdatnost, a během pár okamžiků byli schopni si i u svého ohně „zatančit“.
Na pozdní večer ještě všechny čeká malé „překvapení“, takže dnes ještě nějakou chvíli nemůžeme popřát krásné sny.
DEN 7
Noční překvapení byla stezka odvahy.
I pro některé starší členy indiánských kmenů, to byla stezka v pravém slova smyslu ODVAHY.
Díky tomu bylo pro nás ráno trošku posunuté a mohli jsme si dovolit přispat. I počasí tomu nahrávalo. Naši indiáni se poté vydali, netradičně již dopoledne, plnit další úkoly. Zadání spočívalo ve štafetě předávání triček v lidském řetězu, hledání nejvyššího pokladu a hodu na nevětšího bizona.
Jelikož odpoledne slibovalo lepší počasí, mohli jsme vyrazit na naše „cyklovýletování“. Jako již tradičně nejstarší skupina opět dokázala pokořit své limity. Nejmenší skupina zdolala nejvyšší stoupání dosavadního snažení. Prostřední skupina překvapila tím, že tentokrát zajeli nejrychlejší trasu letoška.
K večeru družstva zahájila turnaj ve zdolání protikmenů „nafouklým bizoním žaludkem“.
Všechny kmeny se nyní sešly u společného ohně, kde pějí a tančí.
OSDA ENOYI
DEN 8
Dnešní den byl v duchu obživy.
Dopoledne tradiční cyklovýlet, kdy skoro všichni šlapali :).
Indiánská hra odpolední hra byla ve smyslu směnného obchodu. Všichni dostali po jednom syrovém vejci a jejich úkolem bylo jej směnit za co nejzajímavější věc. Neúspěšnější kmen z jednoho vejce na závěr vykouzlil kočárek, koloběžku, kolo, prak, alobal a jeden kus mega špalku. Ostatní kmeny byly také úspěšné, nicméně nepřinesly tak mnoho velkých pokladů. Nejodvážnější kmen se dokonce se snažil směnit vajíčko na nedalekém VEGANFESTIVALU.
Večeře proběhla bohužel tradičním způsobem jen z kuchyně, ale na další si již dnes musejí vyrobit luk a šíp.
Doufáme, že se jim podaří výroba jejich zbraní a na zítřek nebudou zbytečně hladovět.
Dobrou noc.
DEN 9
Po rychlé snídani, už se děti těšily na dnešní vodní radovánky. Udělali jsme si další volný den od velkých cyklovýletů opět v Sobotce u vody. I přes značnou únavu, ve vodě všichni znovu ožili.
K večeru naši indiáni vytáhli své včerejší výtvory, luky a šípy. Při střelbě na terč, mnozí zjistili, že touto formou by se jistě neuživili.
Večer jsme zakončili pokračováním hry s „nafouklým bizoním žaludkem“.
Dnešek opravdu měl a doufáme, že to i tak bylo, sloužit k nutné regeneraci, protože zítřek bude opět plný akcí.
Krásnou noc všem.
DEN 10
Den ve znamení KONCE a to nejen letošního, ale celkově sportovního tábora.
Dopoledne jsme vyměnili klasickou jízdu na kole za „ŠROTOTHLON“. Závod s využitím výměnného obchodu, kdy z koloběžky a dětského kola největší techničtí umělci i z řad Indiánů, sestrojili jeden funkční stroj a druhou disciplínou byla jízda se zbylým obchodním ziskem, kládou a kočárkem.
Během dne kmeny dohrály hru s „nafouklým bizoním žaludkem“, která zamíchala i závěrečným pořadím.
V rámci večeře proběhlo i závěrečné vyhlášení nejlepších kmenů, oslava vítězství a závěrečná tombola o vlastními silami sestavený stroj.
Večeře je ve stylu „ulov si z kastrolu sám“ a usedáme k poslednímu táborovo-indiánskému ohni.
Tímto bychom se rádi rozloučili a chtěli bychom poděkovat všem, nejen Indiánům, ale především vedoucím.
Pavlu Mairichovi, Ondřeji Zvěřinovi, Jakubu Zvěřinovi, Tereze Valínové, Gabriele Pořádkové, Lence Urbánkové, Milanu Ptákovi, Rostislavu Lukšovi a hlavně a především ALENĚ MAIRICHOVÉ.
HAWK!!!